Brněnský ilustrátor Jan Gruml alias Slakinglizard to s barvami umí. Vždyť zvládnul pomalovat i dva vibrouše z Yoo.cz! Přečtěte si, jak se dostal ke svému živobytí nebo proč pořád maluje vulvy a prsa.
Autor fotografie: Radek Mauer (upraveno)
Kdo je Slakinglizard a co dělá?
Honzo, máme za sebou velmi netradiční spolupráci, při které jste maloval a posléze dražil na svém Instagramu dilda z našeho eshopu. Jaké to pro vás bylo spolupracovat se sexshopem? (Spousta lidí má vůči sexshopům předsudky.)
Vnímal jsem tu spolupráci jako každou jinou, jen s jinou tématikou, a tohle malování po vibrátorech jsem si užil, takže jsem rád, že jsem se nerozhodl jinak.
Dilda se podařilo vydražit za 9.000 a polovina výtěžku putovala organizaci Freya. Proč jste vybral právě tuto organizaci?
Proběhly dvě aukce, kdy první výtěžek byl věnován organizaci Freya, která se věnuje poradenství ohledně sexuality pro sociální pracovníky, pečující o seniory nebo o lidi se zdravotním postižením. Nikomu na planetě by neměla být odepřena sexualita, takže tento projekt je mi hodně sympatický a pomáhá udělat ze světa hezčí místo.
Druhý výtěžek bude použit do výroby letáčků/pohlednic z mého vulva/prsa projektu. Chci některé portréty s textem modelky, a nechávat je na veřejných místech, aby měla tahle osvěta širší dosah. Projekt je zaměřen na diverzitu ženského pohlaví a prsou, která je často zesměšňována a ženy se za své intimní partie zbytečně stydí.
Co znamená Slakinglizard a proč jste si zvolil tuto přezdívku?
I když slakinglizard zní jako anglické slovo, nemá to znamenat nic. Je to jen zkomolenina choking hazard, což je varování na hračkách, aby děti nevdechly malé části.
Jak jste se dostal k malování? Bylo vždy vašim cílem se tím živit?
Maloval jsem od školky, na základní výtvarnou školu mě přes doporučení učitele nevzali, později na FAVU taky ne, až jsem nakonec byl přijatej na pedagogickou fakultu, obor výtvarná výchova. Kvůli nedostatku financí jsem se ale na škole ohřál jen u zápisu a druhý den si už hledal práci. Že bych se mohl ilustrací živit, mě napadlo přesně v roce 2008, když jsem dostal nabídku na ilustrování první knihy.
Proč pořád maluje vulvy a prsa?
Máte velmi široké portfolio. Ilustrujete knihy, malujete plakáty, kreslíte komiksy, pexesa, … a taky portrétujete vulvy a prsa. Jak jste se k tomu dostal?
Byla to vesměs náhoda. Když jsem se v roce 2009 výtvarně hledal, chtěl jsem různými technikami malovat portréty hlav dobrovolníků z internetu a zkoušet, co mi bude sedět. Jedna slečna, které jsem tento koncept popisoval, mi řekla, že je to nuda, ať kreslím rozkroky (nazvala to peprněji). Zkusil jsem napsat výzvu do jednoho fóra, schytal vlnu kritiky, která vyburcovala první modelku, a už to jelo.
Tehdy to nemělo žádné ambice ale postupně mně ženy a dívky psaly, že jim pohled na ty ilustrace pomáhá, že jim pohled na rozkrok už tak nevadí. Po deseti letech, kdy vyšla kniha 69 vagín, a neměl jsem v plánu aktivně s tímto tématem pokračovat, mi napsala jiná dívka, zda nemám v plánu malovat také prsa. Původně jsem nechtěl, ale zkusil jsem prvních 10 kreseb, které měly velký ohlas, až jsem byl překvapen. Jakmile modelky k předloze popisovaly svůj postoj ke svému tělu, pochopil jsem, že toho musím nakreslit mnohem víc a projekt jsem rozdělil do dvou sekcí, prsa a vulva.
Jaké jsou reakce okolí na vaši tvorbu? Mění se to nějak s časem?
Reakce jsou většinou pozitivní, na pohlavní ilustrace jsou lidé z mého okolí zvyklí a jediná smršť urážek a soudů bývá maximálně na jiných serverech, když vyjde o projektu nějaký rozhovor.
Jak kresba vaginy probíhá? Portrétujete hlavně na základě zaslaných fotografií nebo se s modelkami i setkáváte a stojí vám modelem osobně?
Vše maluju podle fotek, jedna portrétovka mi zabere cca 10 hodin čistýho času, takže by to bylo pro modelku utrpení. Do toho pracuju z domova a nepůsobilo by to úplně profesionálně a v neposlední řadě by mi to ani neprošlo u přítelkyně. :D
Dokázal byste spočítat, kolik vagin jste už portrétoval?
Pokud počítám aktuální projekt, všechny kalendáře a sérii 69vagín, tak přibližně 300 – 400? Přesná čísla neznám.
Kromě fotografií vulvy či prsou vám ženy zasílají i komentáře, ve kterých popisují své příběhy a vztah ke svému tělu. Některé pak zveřejňujete na svém instagramu. Zkusil byste odhadnout, kolik % vašich modelek popisuje vztah ke svému tělu negativně?
Řekl bych, že negativních popisů bylo 75 - 80%
Co ženy nejčastěji na svých tělech řeší?
U rozkroku to byl tvar a velikost pysků. U prsou vpáčené bradavky a taktéž velikost či povislost prsou, případně chloupky u bradavek.
Snažíte se bourat předsudky o ideálu ženského těla a povzbudit ženy, aby se měly rády takové, jaké jsou. Daří se to?
Daří, i když to bude má sociální bublina. Naštěstí mi slečny píšou, že se jejich přístup změnil k lepšímu. Není toho tolik, kolik bych si přál, ale jsem vděčněj i za malé kroky.
V oblasti „body positivity“ se často zapomíná na muže. I oni jistě řeší vztah ke svému tělu. Zvažoval jste někdy i portrétování mužských intimních partií?
Malování penisů by mě absolutně nebavilo a odrazilo by se to ve výsledné práci. Těmto orgánům se věnují jíní kreslíři... když mi dva nebo tři vyfocený neřádi přistály ve zprávách bez varování, jen se mi potvrdilo, že tohle téma kreslit nechci, i když je taky potřeba.
Co Slakinglizarda nebaví a co chystá do budoucna?
Co vás na své práci nejvíc baví a co vás naopak štve?
Nejvíc mě baví sledovat proces, kdy něco vzniká a vidět pak hotovou práci. Nejvíc mě štve, že jsem s většinou své práce nespokojen, a chtěl bych to zvládnout lépe.
Měl jste někdy chuť s malováním seknout, nebo jste si říkal, že vagin a prsou už máte dost?
Celkově s malováním ne, po dokončení projektu a vydání knihy už v tématu pohlaví a prsou pokračovat nebudu. Maximálně jednou za rok vydám vulva kalendář, ale i to už chci postupně vyřadit. Chci se věnovat více komiksu, jiným knihám, plastikám.
Staly se vám během dosavadní umělecké kariéry nějaké vtipné situace?
Mám spíš trapasy, než vtipné situace, ale třeba kdysi ve veřejné diskuzi jsem něco řešil s jednou uživatelkou... Později z ní vylezlo, že se nechala namalovat a řekla i název ilustrace. Hned jsem věděl, o koho jde a přirozeně jsem se jí omluvil, že jsem ji podle fb profilovky nepoznal.
Nebo na Vánočním jarmarku jsem prodával dva typy kalendářů – pohlavní a takový se zvířátky. Přišly dvě asi šedesátileté dámy a ptaly se, co tady mám. Říkal jsem jim, ať se spíš podívají na kalendář se zvířaty, že ten pohlední je dost explicitní a mohlo by je to přivést do rozpaků. Koukaly na ta zvířata a říkaly: „no fuj, brr, ty výrazy jsou dost nechutné“ - byly tam medvědi, vychuchol v neoprenu, kočky atd... Pak se teda podívaly i na ten pohlavní a po chvilce ticha obě řekly: „no ale to je kupodivu pěkné, je to takové jemné a lichotivé...“ Kalendář sice nekoupily, ale bylo na nich vidět, že je baví si ilustrace prohlížet.
Na čem teď pracujete? Chystáte nějaký nový projekt?
Aktuálně kromě zakázek chystám jinou sérii, která se jmenuje Drivers, jsou to jednotlivý postavy za volantem, kdy silnice je taková sociální síť, a bizarní charakteristika řidičů s různými osudy se vzájemně prolínají.
Pak ještě kreslím jednoduché kresbičky, které si hrají se slovy, významem a češtinou.
Moc děkujeme za rozhovor i spolupráci. Chcete něco vzkázat čtenářům?
Čtenářům bych vzkázal, ať se jim daří a aby se snažili být zodpovědnější za věty, které říkají. Někdy řečená blbost v jedné vteřině může v hlavě udělat paseku na dlouhých 10 let dopředu.
Autor: Michal Večeřa
Fascinuje mě medicína a zdravotnictví. Baví mě psát o tématech, ke kterým můžu vyzvídat informace od špičkových odborníků – hlavně lékařů a vědců. více o autorovi
